Rychle a nejistě se blížíme k začátku nového roku, kterým začne i nová dekáda. Taky vám to přijde šílený?!

Stejně jako v posledních letech si i na konci tohoto roku ráda zrekapituluju, co se podařilo a co nikoliv, kam jsem se posunula a jaký ponaučení si odnáším. Díky téhle menší sebereflexi si vždycky uvědomím, jak hodně se za pouhý rok dokáže odehrát a změnit.

1. polovina roku 2019

Začátek roku pro mě nebyl zrovna nejlepší, a ačkoliv se odehrálo spoustu hezkých věcí, já na první tři měsíce tohoto roku nevzpomínám úplně nejlíp. Trápila jsem se, byla sama v sobě ztracená a nevěděla, jak z toho ven. Byla jsem posedlá cvičením, zdravou stravou a představou o dokonalosti. To mě dovedlo až k amenoree, která trvala přes 8 měsíců a jak vidno, stává se moderním civilizačním onemocněním. Svojí blbostí jsem to dotáhla až na 48 kilo, byla mi stále zima, neměla jsem energii a tuky byly sprostý slovo. Božíčku jak já byla slepá…

V březnu přišel konečně menší zlom, kdy jsem po jednom vyšetření poprvé od někoho cizího slyšela, že už to není úplně sranda a měla bych s tím začít něco dělat. Nicméně stále jsme si nebyla jistá, co to něco je…
Nejvíc u mě změnila návštěva nutriční poradny Nehladu na začátku léta, kterou jsem (shodou okolností) vyhrála v soutěži na Instagramu. Znovu a zas mi bylo řečeno, že si do budoucna zadělávám na slušný problémy a musím svůj přístup změnit. Nicméně tentokrát se mi dostalo i odpovědí na moje otázky, s konkrétními radami, co a jak. Konečně jsem tak měla pocit, že se to všechno bude vyvíjet správným směrem.

Od tohohle tématu se teď na chvilku přesunu k trochu pozitivnějším zážitkům následujících měsíců, počínaje dubnem. V dubnu jsem se podívala na dva dny do Berlína a hlavně oslavila 18. narozeniny. Byl to úžasnej den a i když to nebyla žádná party hard, bylo to přesně podle mých představ a budu na to vzpomínat do konce života.

 

2. polovina roku 2019

V červnu jsem úspěšně udělala řidičák a taky jsme si přivezli nové štěňátko, které už teda štěňátkem vůbec není!

Tím se postupně přesouváme do druhé poloviny roku, která byla teda o dost lepší a na moje poměry dost nabitá. Abych to neprotahovala a nepsala vše znovu, vyberu tu ty největší highlites, na které ráda vzpomínám a zároveň k některým z nich přidám odkaz na samostatný článek, kdybyste si chtěli přečíst více. 🙂

•  Zase ten Mikulov. Ani tenhle rok jsme nevynechali dovolenou na jihu Moravy, plnou výletů, jídla a zaslouženýho odpočinku.
INSTAMEET S Anet Synkovou – To jsem poprvé sama vyrazila do Brna, rovnou na dva dny, poznala úžasné lidičky, totálně se přejedla skvělýho jídla a byla po delší době sama sebou…

Zpátky na ČZU – Stejně jako loni jsem se rozhodla strávit necelý týden na České zemědělské univerzitě. A i když byl první kurz o trochu lepší, bylo to parádní zpestření prázdnin.

Festival Evolution – Tenhle festival je u mě už každoroční tradice, kam vždycky ráda zavítám.
Oficiální spuštění webu – Jedna z věcí, na které jsem dlouho pracovala a hrozně si ji chtěla splnit. Jsem tak ráda, že jsem překonala strach „co na to řeknou ostatní“ a šla si za tím, co mě baví.
Parádní víkend v Kořenově, který byl ale zároveň náš poslední třídní výlet.
#JEDUNAVÝKON Training Camp – jedna z nejlepších akcí tohoto roku. Poprvé jsem si vyzkoušela crossfit, poznala úžasný lidi a překonala svůj strach.

Stužkovák – další skvělá třídní akce, na kterou budeme na srazech určitě jednou vzpomínat

Návštěva vánočních trhů v Drážďanech, kam jsme vyrazili pár dní před prázdninami.

 

Láska ke cvičení a jídlu je zpět?

Téma mojí stravy a cvičení jsem už trochu nakousla o pár řádků výše. Jak jsem říkala, po návštěvě nutriční terapeutky jsem začala dělat změny, které se pozitivně podepsaly jak na mém fyzickém, tak psychickém zdraví. Pochopila jsem, že tělo potřebuje víc energie, než jsem si myslela a hlavně jsem na první místo dala svoje zdraví. Přestala jsem si počítat a zapisovat každou věc, kterou jsem snědla a prostě tomu nechala volný průběh. Snažila jsem se jíst co nejvíc kvalitních potravin, ale zároveň si přestala vyčítat cokoliv sladkýho a smaženýho. A řeknu vám, pro mojí hlavu to byla obrovská úleva a všechny akce, svátky a dovolený jsem si konečně užila naplno.

Co se týče cvičení, můj přístup se i v tomhle ohledu trochu změnil. Už se na něj nedívám jen jako na aktivitu, díky který spálím tolik kalorií nebo na něco, co musím. Od září jsem začala pravidelně chodit do fitka, kde mě to baví víc než kdy dřív a to hlavně od chvíle, kdy jsem si vyzkoušela crossfit. Stále cvičím i doma nebo si jdu zahrát tenis, občas i badminton…a když mám náladu na něco pomalejšího, zacvičím si jógu. Víc poslouchám svoje tělo a do ničeho se nenutím, ale zároveň mám určitou disciplínu a zkrátka cvičím pro radost. A i když nemám vysekaný břicho nebo nejužší boky, o což mi už teď vůbec nejde, poslední dobou jsem se sebou spokojenější a to je pro mě priorita.

A i když, jak s oblibou říkám, jsem stále začátečník, který na sobě stále pracuje, mám konečně pocit, že v tomto ohledu nacházím tu zlatou střední cestu, kterou jsem si tak přála najít.

Myslím, že tenhle rok byl hodně zlomový a naučil mě hodně. Tou největší věcí je pravděpodobně přístup sama k sobě.

Postupně jsem zjišťovala, co mě opravdu baví a čemu bych se chtěla dál věnovat svoji energii. A jelikož jsem dospěla k závěru, že jednou z těchto věcí je stále psaní a focení, rozhodla jsem se investovat do nového foťáku. A neskutečně mě baví se s ním učit…a hlavně fotit recepty, co vám budu povídat!

Letošek byl pro mě také hodně o vzdělávání, a to samozřejmě nejen ve smyslu toho, že jsem nastoupila do maturitního ročníku, k tomu se radši nejvyjadřuju… Navštívila jsem několik přednášek, akcí, kurzů, přečetla pár knížek a spoustu článků, což mě zase posunulo dál a rozšířila jsem si obzory. Life changer pro mě bylo poslouchání podcastů, kterým jsem vyplňovala cesty autobuse, procházky nebo jakoukoliv volnou chvíli. Z velké části to byla tvorba Kačky, kterou můžete znát jako Bagniari Pokud jste o ní ještě neslyšeli a zajímáte se o ženské zdraví, tak se k ní určitě podívejte.

Takže abych to shrnula, rok 2019 pro mě znamenal takové to typické “jednou jsi nahoře, podruhé dole”. Ale jak už jsem říkala, dal mi opravdu hodně…

Cíle do roku 2020

Do nového roku vstupuju s velkými myšlenkami a cíli, ale zároveň s klidnou hlavou. Cíle si dávám rozumné, nechci na sebe vyvíjet zbytečný tlak, aby to nedopadlo jako letos na jaře. Rozhodně tak vím, kterých věcí se vyvarovat a na čem ještě zapracovat. Chci pokračovat v hledání a udržování té zlaté středí cesty, na kterou jsem se dala, chci pokračovat v tom, co mě baví a jít si stále za svým.

Mým hlavním cílem nadcházejícího roku je samozřejmě maturita a hned po ní přijímačky na vysokou. Pokud všechno vyjde, ráda bych po maturitě vyrazila někam do zahraničí a splnila si další sny.

To je z dnešního článku vše a vám taky doporučuju se ohlédnout zpět a klidně si jen tak pro sebe zrekapitulovat, co se za ten rok všechno odehrálo. Budu moc ráda, když se se mnou v komentářích podělíte o vaše nejlepší zážitky!

Doufám, že jste si vánoční svátky užili a do nového roku bych vám chtěla popřát hlavně zdraví a odvahu dělat cokoliv, o čem sníte.

Maky <3