Můžeme začít tím, jak moc se stydím, že článek z lednové lyžovačky publikuju až v květnu? How this happened…🙃 Ale tak říkám si lepší pozdě než nikdy, ne?

Lyžařský kurz je povinnou součástí studia na naší sportovní fakultě, jak my říkáme – na Fakultě splněných snů. Za ty dva roky, co jezdím na Gaudeamus, jsem dostala ohledně kurzů už několik dotazů. Jak to probíhá, jak je to náročný, kolik to stojí apod. Tak mě napadlo, že bych mohla sepsat o jednom z kurzů alespoň pár řádků, které někomu pomůžou si udělat lepší představu. Samozřejmě každý jeden člověk ty kurzy bude hodnotit jinak, tohle tedy berte jako můj subjektivní pohled.

Už před nástupem do prvního ročníku nás varovali o finanční náročnosti právě vzhledem ke kurzům. Nám se to bohužel i bohudík kvůli Covidu vše posunulo, a tak jsem třeba já osobně měla každý ročník aspoň jeden kurz. V prváku to byl cyklisťák a vodák, ve druháku běžky v Jeseníkách a teď ve třeťáku už mi jen zbývalo zvládnout lyže v Itálii. A vlastně jsem za to byla ráda, že to takhle vyšlo a neodbyla jsem si kurzy hned v prváku.:)

Takžeee jedeme do Itálie! Datum odjezdu se dost rychle blížil. Naštěstí můj plán – splnit si všechny zkoušky v co nejdřívějším termínu – vyšel, a já se tak nemusela stresovat s učením během kurzu. Na jednu stranu jsem se tam hrozně těšila, protože v Itálii jsem nikdy lyžovat nebyla. Ta horší věc byla, že jsem vlastně nikde nebyla lyžovat a to dlouhých 14 let.😄 Od doby, co jsem začala hrát tenis, protože měli strach, abych se nezranila. Zpětně mě to dost mrzí a říkám si, že je to poměrně škoda a kdybych lyžovala pravidelně, tak nemám se zápočty větší problémy. Ale co bylo bylo a člověk to zpět nevrátí a holt o to větší úsilí to stálo přímo na kurzu.

Do Itálie jsme odjížděli od fakulty v pozdních večerních hodinách a na hotel dorazili kolem 7:30 ráno a hned nás přivítal nádherný výhled. Ten bohužel moc dlouho nevydržel a zbytek dne bylo zataženo. Celkově až na 1-2 dny nám počasí vyšlo krásně. Jako menší nevýhodu beru to, že jen co vystoupíte z autobusu, jdete se ubytovat a za hoďku jdete rovnou na svah. Naštěstí jsem se v buse vyspala líp, než jsem čekala a s jedním kafčem z vlastních zásob se to dalo zvládnout.

Denní program byl každý den víceméně stejný a každá skupinka s vedoucím si ho řídila sama. Ta naše se většinou sešla kolem 9:30, lyžovali jsme do 12:30 a někde ve skiareálu si zašli na oběd. Nejčastěji jsme chodili buď na Baidu, což nebo “ke krbu”, jak jsme tomu říkali. Jídlo tam seženete kolem 8-15 euro, my si občas s holkama jídlo dávaly na půl, když jsme neměly velký hlad. Ale co rozhodně nesmíte vynechat je Club Sandwich na Baidě a ten si rozhodně dejte s někým napůl!

Odpoledne jsme lyžovali do cca 15h, a pak jsme mohli buď zůstat a jezdit sami a nebo jít zpátky na hotel. Skiareál je poměrně rozlehlý a občas to může být velké bludiště. Co rozhodně doporučuju (hlavně méně zkušeným lyžařům jak já) je číst cedule u lanovek, protože taky by se vám mohlo stát že se omylem ocitnete na černý sjezdovce, kterou máte problém sjet dolů.🙃

Moje úžasný holky z prváku, se kterými jsem byla na pokoji <3

Finanční náročnost

Co se týče té finanční náročnosti, za kurz jsme zaplatili myslím necelých 11 tisíc + další výdaje. Tím, že nelyžuju, jsem si musela půjčovat lyžáky a kupovala si další vybavení jako helma, páteřák, rukavice, obal na lyže…a ono se to nasčítá. Na druhou stranu, jsou to věci, které vydrží roky a určitě mám v plánu začít více lyžovat a pilovat techniku, takže se budou hodit. Plus je potřeba počítat s útratou na svahu, kde jsme si vždy kupovaly obědy (8-15€), a pak třeba i na benzínkách, když si chcete koupit jídlo nebo pití. Takže mě osobně ten kurz mohl vyjít klidně i na 20 tisíc. Pokud ale někdo měl všechno vybavení svoje, určitě ho to vyšlo mnohem levněji.

Naše skupinka <3

Jak jsem říkala, 14 let jsem na lyžích nestála a i když se to nezapomíná, měla jsem se zápočty trochu problém a nebudu lhát, i slzička mi pod brýlemi ukápla, protože jsem se cítila neschopná. Nakonec jsem to ale zvládla a zvládli to i další, kteří stáli na lyžích třeba poprvé. Jsem taky moc ráda za naší úžasnou skupinku, díky které jsem si ten kurz taky užila. A

Radost ze zápočtů nám na chvíli překazila porucha autobusu po cestě domů, takže někteří z nás se museli vrátit zpět na hotel a zůstat tam ještě jednu noc. Paradoxně to ale byl asi nejlepší zážitek, protože nás pozvala skupinka polských studentů na párty a byla to dobrá jízda. A věřte nevěřte, Italové se toho nebojí a zapojil se i personál a majitelka hotelu.🤩

Byl to poměrně náročný, ale zároveň skvělý týden, ze kterého si odvážím spoustu zážitků. Teď už se mi blíží bakalářský studium ke konci, takže mám aspoň na co vzpomínat.